Delfinárium mělo být na Lanškrounsku, ale bude nanejvýš v Praze. Krachem skončily i jiné smělé plány. Nevznikly lázně v Litomyšli ani zábavní park v Moravské Třebové
Rudoltice Běluhy jsou nejmenší velryby na světě, ovšem přesto jsou až moc velké pro Rudoltice. Plán stavět ve vesnici u Lanškrouna delfinárium, do kterého by turisté jezdili pozorovat kytovce, se nakonec ukázal jako až příliš velkolepý. Investoři od něj ustupují, delfinárium zřejmě postaví jinde.
?Na základě konzultace s investory velmi vážně jednáme o přesunu projektu do Prahy. Máme tam několik nabídek na koupi pozemků,? říká lanškrounský podnikatel Jiří Vávra, který s architektem Přemyslem Kokešem přinesl nápad stavby delfinária do Rudoltic.
Plán, který se zdál ambiciózní a přesto ne nereálný, se nakonec řadí mezi nápady, které zůstávají v rovině snu. Přestože s nimi podnikatelé či politici v Pardubickém kraji nejprve způsobili pozdvižení.
Podobně to bylo s rychlobruslařským oválem v Pardubicích, lázněmi v Litomyšli nebo českým ?Disneylandem? u Moravské Třebové. Jak vlastně vznikne nápad riskovat investici ve stamilionech?
V případě delfinária se měly náklady pohybovat kolem 300 milionů korun. Vyplatí se taková investice v regionu, kam jezdí jen velmi málo turistů a který ani neleží u dálnice? ?Studie možné návštěvnosti byly naopak mnohem optimističtější, než jsem byl já,? říká Vávra. Atrakci měly podle odhadů autorů projektu denně navštívit dva tisíce lidí, za rok až půl milionu. Autoři chtěli využít hlavně toho, že v České republice žádné delfinárium není a za těmi nejbližšími musí lidé cestovat do italského Janova nebo Bibione.
A na Lanškrounsko by se podle Vávry atrakce hodila. ?Zapadlý region se tím může zviditelnit. A snadněji dosáhne na dotace pro rozvoj služeb a ubytování než Praha. Zároveň by tím vznikl tlak na rozvoj zdejší infrastruktury,? říká Vávra. Delfíni tedy v Rudolticích skákat z bazénu nebudou.
Zůstanou nesplněným snem, stejně jako třeba kolonáda Josefa Váchala v Litomyšli. Jméno spisovatele a výtvarníka měly nést lázně, o kterých uvažovala tamní radnice před dvanácti lety. Nápad přinesl tehdejší starosta Litomyšle Miroslav Brýdl a šéf nakladatelství Paseka Ladislav Horáček. A městský úřad se jej chytl dost vážně.
?Geologové se domnívají, že některé prameny by se mohly nacházet pod parkovištěm autobusového nádraží. Tam by se také mohlo eventuálně otevřít vřídlo,? uvedl tehdy mluvčí města Marek Řídký.
Přípravu lázní v Litomyšli podpořilo i zastupitelstvo. Ale žádná kolonáda dodnes ve městě nestojí. Na místě uvažovaných lázní vyrostl supermarket Billa. ?Geolog tehdy řekl, že prameny jsou několik kilometrů hluboko. Nechtěli jsme riskovat vysoké náklady, které by vrty stály,? říká Miroslav Brýdl, tehdejší starosta. Podle Brýdla ale nápad nespí navěky. ?Třeba se někdy nějaký šílenec k naší myšlence vrátí. Chtěli jsme naplnit odkaz Josefa Váchala, který v Krvavém románu napsal, že Litomyšl je lázeňské městečko bez lázní,? vzpomíná.
Předchozí starosta Litomyšle velkolepými nápady nešetřil. Ještě více odvážný ve svých fantaziích byl ale bývalý primátor Pardubic Jiří Stříteský. V roce 2006 se rozhodl postavit pro rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou bruslařskou halu. A sportovkyni svým nápadem nadchl. ?Byla bych ráda, kdyby to bylo v Pardubicích. Myslím si, že taková hala musí být ve větším městě, aby se dokázala uživit,? uvedla po olympiádě v Turíně. Ovšem tváří v tvář realitě přestal Stříteský i další politici o stamilionové investici pro menšinový sport mluvit.
V Moravské Třebové měli před třemi lety nápad podobný tomu rudoltickému. Pro turisty tady měla vyrůst česká obdoba Disneylandu, tedy zábavní park s tématikou pohádek. Místem pro něj měla být Knížecí louka blízko moravskotřebovského zámku. Radnice ale svůj nápad po dvou letech přehodnotila. ?Námět zábavního parku jsme vyhodnotili jako nereálný. Plánujeme tam spíše biocentrum a cyklostezku,? řekl místostarosta Moravské Třebové Václav Mačát.
Plány na stavbu různých turistických parků se v Pardubickém kraji objevují opakovaně. Asi nejvíce nepodloženou fantazii představila před krajskými volbami v roce 2008 pardubická Strana zelených. Jejich tehdejší šéf Pavel Křivka chtěl získat voliče slibem, že u Vysokého Mýta postaví zoologickou zahradu. Po neúspěchu ve volbách odešel Křivka i s nápadem z politiky.
O autorovi| Martin Filip, s přispěním Milana Zlinského
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj
Marcela Machá?ková – 14.7.2010 23:00
