Tisk o obci

Obec na Orlickoústecku se potýká s následky bouře

Haló noviny 4.7.2008

RUDOLTICE V ČECHÁCH - Minulý týden se přes Českou republiku přehnal silný přívalový déšť s bouřkami a v Pardubickém kraji způsobil nemalé škody.

Hovoří se dokonce o tornádu. Například profesionální i dobrovolní hasiči v souvislosti s odstraňováním následků živelní pohromy od 25. června do půlnoci 26. června vyjížděli v celém kraji k 231 událostem. V odstraňování následků pokračovali i celý páteční den a sobotu. Za tyto dva dny zaznamenali v kraji dalších 63 událostí. Šlo zejména o likvidaci zlomených větví i popadaných stromů na komunikacích, objektech, plotech a drátech vysokého napětí.

Po divoké středeční bouři doprovázené vichrem zůstalo ještě v pondělí odpoledne bez elektřiny 250 domácností, firem či chalupářů. Nejvíce z nich bylo na Lanškrounsku, ojediněle i na Litomyšlsku. Stále pracujeme, čísla se každou hodinu mění. Před chvilkou to bylo 110 poruch, což je součet středních a hlavně východních Čech. Dohromady je to 250 zákazníků bez elektřiny. Jsou to většinou okrajové části vesnic Lanškrounska a chatové osady, kam se technika dostává obtížně a nejdříve musely být odstraněny vysoké stromy, uvedla ještě v neděli v podvečer mluvčí energetické společnosti Šárka Beránková.

Neštěstí semklo místní obyvatele

Velmi výrazně zasáhl živel také obec Rudoltice v Čechách s 1500 obyvateli. Při našem sobotním příjezdu nás vítal v poli jeden z mnoha ohnutých stožárů vysokého napětí a popadané stromy ještě před cedulí obce.

Kousek za ní nás již vítal 27letý zdejší mladý ochránce životního prostředí, kandidát do Zastupitelstva Pardubického kraje za KSČM Richard Kohout. Naše jízda obcí měla velmi smutný kontext. Míjeli jsme místa, kde ještě ve středu stály vzrostlé lípy, javory, topoly, olše a další dřeviny, dnes tam jsou jen holé pařezy. Zničené střechy, na kterých pilně pracovaly rodiny postižených spolu s řemeslníky, vydávaly svědectví o ničivém účinku větrné pohromy, která se spolu s lijákem přehnala během necelé hodiny i touto poměrně velkou obcí.

Na horním sídlišti potkáváme u řadových domků soukromých uživatelů bez střechy místostarostku Lenku Bártlovou (ČSSD).

Jak nám prozradila, neštěstí, které potkalo hodně chalup a rodinných domků, velmi semklo občany obce, kteří si navzájem pomáhali a velmi rychle odstraňovali škody a zejména tam, kde hrozilo zatékání, se rychle domky zakryly a téměř okamžitě se činily kroky k nápravě. Přišlo to znenadání z minuty na minutu a neuvěřitelnou spoušť byla šokem pro lidi, řekla nám na úvod místostarostka, která vyjádřila obdiv nad všemi, kteří okamžitě likvidovali následky až do naprosté tmy. Až do ranních hodin zde usilovně zakročoval místní dobrovolný sbor hasičů, zástupci místních firem. Snažili jsme se dát relativně vše do pořádku. Kdo měl k dispozici motorovou pilu, rozřezával padlé stromy, každý kdo měl zdravé ruce a nohy, téměř bez odpočinku pracoval. Při všem tom neštěstí je příjemný fakt, že k žádnému vážnému zranění ani úmrtí nedošlo. Rodina Jaroslava Perchlíka měla obrovské štěstí, kdy i přesto, že jim padající strom doslova rozřízl dům na dvě poloviny, nebyl nikdo zraněn. Stromy padly i na další domy, ale naštěstí se nikomu nic nestalo, informovala sympatická místostarostka. Jak dále uvedla, nejen ona si druhý den vzala neplacené pracovní volno na odstraňování škod.

Padla i lípa stará 450 let

Přijeli i profesionální hasiči a jak vidíte, dnes je již vidět obrovský kus vykonané práce. Přirozeně i v tomto neštěstí, které vůbec nepotěšilo ochránce přírody, je zde pozitivní to, že tam, kde stromy padly na soukromé pozemky, si je mohou občané zpracovat na topení. A padaly vzrostlé stromy, které za běžného, silného větru, vydržely. Padla i 450 let stará lípa, kterou váš průvodce Ríša tak obdivoval a chránil. I bývalý ředitel zdejší základní školy, Zdeněk Řeháček, který je velkým ochráncem přírody, jen velmi těžce nesl fakt, že množství stromů popadalo před jeho stavením, konstatovala s hořkostí v hlase Bártlová, která zatím při odstraňování následků živelní pohromy nevidí na konec tunelu . Jak nám dále prozradila, obcházela postižené rodiny, které vyzvala, aby si škody nafotily kvůli schůdnější likvidaci pojistných událostí. Kdo má pojištěný majetek, je na tom oproti jiným ve výhodě. Obec sice byla postižena velkým počtem padlých stromů, ale přímo na obecním majetku, samozřejmě kromě obecního lesa, velké škody nebyly, pokud tím nemyslíme spadlé střešní tašky, které by již v tuto dobu měly být na svých místech. Škody vznikly i v lokalitě výstavby sídliště na kopci směrem na Lanškroun. Je pro nás velkým štěstím, že neprší a dá se v postižených místech pracovat, dodala místostarostka Bártlová, která už spěchala jednat s energetiky, kteří zde měli opravdu co opravovat.

Obec bude dál řešit, co se stromy, které lze zkultivovat a také již proběhly nějaké dohody s řezbářem Bedřichem Šilarem, který si odkoupí lipové dřevo na opracování. S Ríšovou kolegyní Blankou Helbichovou z referátu životního prostředí Městského úřadu v Lanškrouně jsme obec procházely a ona si škody zdokumentovala. Označila, které další stromy je nutné pokácet a které ještě lze zkultivovat, na čemž se bude Ríša dále podílet, ale bude to mít opravdu těžké, protože mnohé cesty jsou ještě zataraseny, informovala Bártlová a jmenovala také správce místních lesů pana Papíka, který organizuje odstraňování polomů v lesích.

Přerušení proudu způsobilo komplikace

Do debaty vstoupil Richard Kohout, který připomněl solidaritu občanů k druhým, například v případě Perchlíkových, kterým sousedé nabídli nocleh. Velké obavy měli místní občané z meteorologické předpovědi, že se mělo podobné představení opakovat ve čtvrtek 3. července.

Když se díváme na pilnou pracovní činnost lidí na střeše horního sídliště, je třeba připomenout, že silným větrem stržená střecha si to zamířila na protější stavení, tam se odrazila a zaklestila se v nedalekém poli. Špatné to také bylo s ledničkami a mrazáky, které byly dva a půl dne bez proudu. Doporučili jsme lidem, pokud mají známé ve dva kilometry vzdáleném Lanškrouně, aby si zachlazené potraviny převezli raději uskladnit k nim. Problémy měli ti, kdož si chtěli někam zatelefonovat a měli vybité mobily. Museli si nejprve zajet tam, kde si jej mohli proudem oživit. Podle informací, které máme z Českých energetických závodů, tak to ještě bez proudu budou muset některé domácnosti vydržet, prý jsou na tom někde ještě hůř. Nová trafostanice je již v obci instalována, ale ještě nejsou všude nataženy vodiče, upozornila místostarostka.

Smeten byl i starosta

Když jsme s Richardem Kohoutem prošli všechna důležitá místa a pořídili fotodokumentaci, přijali jsme pozvání ke Kohoutovým na kávu. A jeho maminka umí kávu skvělou, navíc jsme si měli s ní o čem povídat, protože je jednou z pěti zástupců KSČM v devítičlenném zastupitelstvu obce. Pět mandátů získala ve volbách KSČM, sociální demokraté a ODS mají po dvou. KSČM se neucházela o starostovský post hlavně proto, že stávající šéf samosprávy z ODS byl u celého průběhu výstavby velkého sídliště a bylo vhodné, aby se znalostí prostředí kolem ní ve funkci pokračoval.

Počítáme, že v příštích volbách budeme mít samosprávu 15člennou a ustavíme i radu, říká paní domu, Erika Kohoutová. Dozvěděli jsme se, že v obci sídlí po zrušeném státním statku zemědělská společnost Zámecký vrch a že zde působí řada drobných živnostníků-podnikatelů. Někteří občané jezdí za prací do České Třebové na dráhu, většina to však má do zaměstnání přes kopec do Lanškrouna. Pokud jde o bytovou výstavbu, probíhá nám třetí etapa výstavby sídliště na rozhraní naší obce a města Lanškrouna, ale sídliště je ještě v naší lokalitě. Jde nyní o šest bytových domů po 13 bytech. U pěti se již dodělávají střechy, poslední má zatím hotové první patro. V třetí etapě se ještě počítá s dalšími byty, informuje stručně o obci, v níž nechybí kulturní dům a samozřejmě hasiči a fotbalové hřiště, informuje Kohoutová. Ta se ještě v sobotu při naší návštěvě nechtěla příliš vyjadřovat k určitému pnutí v místní samosprávě, které právě v poslední době nabralo určitý vývoj.

Nedávno starosta odstoupil z funkce. Já jako místostarostka jsem přešla na jeho post a na můj zase sociální demokratka Lenka Bártlová. Zakrátko se však starosta po určité přesvědčovací kampani jemu blízkých a na něm závislých lidí do funkce vrátil a já byla nucena, zejména proto, aby se nevyhrotila situace s uvedenou výstavbou a aby se nemusely vracet dotace, odstoupit. Zejména však proto, že jsem nechtěla obec poškodit. Starosta však využil situace a přestal se zastupitelstvem, na které povětšinou nechodí, komunikovat. Podle mne se dopouštěl nezákonného jednání, když usnesení zastupitelstva nerespektoval a vydával svoje rozhodnutí, prozrazuje Kohoutová.

Zastupitelstvo obce tento týden na úterním jednání starostu odvolalo z funkce.

Vichr rval i trávu

Naši debatu jsme znovu převedli na smršť, která se obcí přehnala. Bylo dvacet hodin, když se náhle a vcelku nečekaně přihnaly od západu tmavé a vibrující mraky. Jak místní vypovídali, viděli velký vzdušný vír. Vichřice postihla dvě třetiny obce a většina stromů ve stáří od 80 do 180 let byla zničena, hlavně kolem potoka. Poškozené domy a zejména jejich střechy jsme viděli, líčí kritický večer Ríša, mezi kamarády na pionýrském táboře ve Vápenném Podole, kde léta působí jako oddílový vedoucí, přezdívaný Árčí.

Jak dále uvedl, kritické byty byly zatopeny, bylo zničeno mnoho ovocných stromů, kolem potoka zbyly jenom olše, nebyl snad dům, kde by nebyl zborcen plot, dokonce zde je louka, kde byla vyrvána tráva i s kořeny. Při naší návštěvě jsme v plném nasazení zastihli čety energetiků, tesařů, pokrývačů, zedníků a dalších řemeslníků při odstraňování následků větrné smršti. Nejvíce mne jako ochránce životního prostředí mrzí, že padlo k zemi několik státem chráněných stromů. U 450 let staré lípy jsme provedli také fotodokumentaci. V lokalitě Borka v obecním lese je množství polomů, škody se právě zjišťují. Veškeré úsilí bylo napřed směřováno na likvidaci polámaných a vyvrácených stromů v obci, téměř všechny střechy v obci byly nějakým způsobem poškozeny, konstatoval Richard Kohout.

Ještě při našem odjezdu z Rudoltic, které jsou na samém konci Pardubického kraje, jsme slyšeli rachot motorových pil a těžké techniky. Mnozí další zdejší občané nám potvrdili, na 25. červen budou vzpomínat s úzkostí...